Příběhy z terapie

Následující příběhy vznikly ve spolupráci s našimi klienty. Díky nim vám nyní můžeme přiblížit, jak taková terapie probíhá. Tímto jim za jejich souhlas i za jejich vyjádření se k příběhu ještě jednou moc děkujeme.

Kvůli zachování anonymity našich klientů jsou zde záměrně změněny možné identifikační údaje. To, co ale zůstává, je pravdivá myšlenka a popsaný způsob, jak se klient s problémem, se kterým přišel do terapie, vypořádal.

O terapii, vztazích, sebevědomí a vítězství na vlastním „bitevním poli“ …

Můj příběh je trochu odlišný, protože terapii jsem absolvoval už před zhruba dvěma lety a čítala jen několik málo sezení. Od té doby uběhla již velmi dlouhá doba a změnilo se toho opravdu hodně - moje povaha, vztahy i postoje. Poprvé ve svém životě jsem ale schopen říct, že ho mám pod kontrolou - tedy alespoň do takové míry, jakou si člověk může přát. Přitom právě terapie v tom hrála velmi důležitou roli, ačkoli stála na samotném začátku a na první pohled změnila jen málo. A skutečně – když to vezmu pragmaticky, terapie byla "jen" povídání. Reálné vítězství se dějí na bitevním poli, když svým problémům čelíte a nevzdáváte se. Číst dál...

Terapie sociální fobie a nízké sebedůvěry – příběh z pohledu klientky

Na terapii k Lucii Bělohlávkové jsem se přihlásila na podzim roku 2012 s problémem zvaným sociální fobie. Tou dobou jsem byla necelý rok se svým současným přítelem, moje neschopnosti setkat se s jeho přáteli, s jeho rodinou, moje strachy (které ale uvnitř byly zároveň velkou touhou) propojit můj svět s jeho světem náš vztah ohrožovaly. Chtěla jsem to změnit, chtěla jsem to udělat pro náš vztah, který byl a stále je pro mne velmi důležitý. Byla jsem ze svých bojácných stavů nešťastná, nebraly konce, přítel byl sice velmi trpělivý, ale nikdo není bezedný, věděla jsem, že ho to trápí, že ho to mrzí.   Číst dál...

Panická porucha s agorafobií

Paní Alena přichází v doprovodu svého přítele. Ještě před několika měsíci zastávala post manažerky velké firmy, kde denně jednala s různými lidmi a měla pod sebou pracovní tým. Nyní je v pracovní neschopnosti. Není schopna samostatně vycházet ven z domu. Nepoužívá městskou hromadnou dopravu. Své problémy popisuje následovně: „Cítím paniku, úzkost a nevysvětlitelný strach z čehosi – jsou to lidé, otevřený prostor, cestování dopravními prostředky, závislost na druhé osobě. Bojím se rána, jaký bude zase den, kdy přijde ataka. Bojím se bez doprovodu přejít ulici, chodit do obchodů a samostatného cestování.“   Číst dál...

Nešťastná z rodičů

Jednadvacetiletá Marie přichází do terapie, protože ji velmi bolestně zasahuje rozpadající se vztah jejich rodičů. Žije s nimi ve společné domácnosti a je tudíž svědkem hádek či napjatého mlčení mezi nimi. V jiných případech se stává jakýmsi prostředníkem mezi rodiči.

Nespokojená je se svým dosaženým vzděláním i současnou prací. Má ambice vycestovat do zahraničí, nicméně dlouho se jí nedaří dosáhnout dostatečné motivace, např. pro studium či pozitivní změny, aby mohla vycestovat. Neví, co se sebou, nedaří se jí odrazit se od pomyslného dna a vykročit za životem, který by ji naplňoval. Nese s sebou psychickou zátěž, která je spojena s předvídaným krachem původní rodiny a tedy ztrátou rodičovského zázemí. Chce pryč z nefunkčního prostředí, současně chce ale vědět, co se doma děje. Ve skrytu duše by si přála, aby rodiče zůstali spolu.   Číst dál...

Sociální fobie a já...

Slečna Romana se na Psychoterapeutické centrum Řipská obrátila s potížemi, které jí v životě dlouhodobě přinášela sociální fobie. Denně zažívala velkou úzkost v sociálních kontaktech a začala se také vyhýbat některým situacím a prostředím, která cítila jako "nebezpečná".... Nechtěla se ale s tímto způsobem života spokojit a rozhodla se pro terapii. Učila se postupně porozumět tomu, co se s ní ve chvílích, kdy přichází úzkost, děje (její myšlenky, pocity, tělesné příznaky, chování). Statečně se vystavovala obávaným situacím v rámci odstupňovaných expozic, pracovala se svými automatickými negativními myšlenkami atp. Naučila se ale také více hledat, vnímat a oceňovat své úspěchy a pozitiva, posílila se její důvěra v sebe a v to, že je a bude schopná si s potížemi v životě poradit.   Číst dál...